Ostravské planetárium slaví 45 let

Publikováno: 7.11.2025

Planetárium Ostrava, které je součástí Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava, slouží akademikům, studentům i veřejnosti už 45 let. Poskytuje zábavu i vzdělávání pro návštěvníky všech věkových kategorií a podílí se na popularizaci astronomie a přírodních věd. Stále se rozvíjí a plánuje rozšíření i další aktivity pro veřejnost.

Generace dětí i milovníků astronomie

Specifikem Planetária Ostrava je skutečnost, že jako jediné v České republice je spravováno univerzitou a její Hornicko-geologickou fakultou. „To vytváří jedinečnou symbiózu mezi akademickým prostředím a popularizací vědy, která umožňuje přibližovat špičkový výzkum poutavou a srozumitelnou formou široké veřejnosti. Jsme na naše planetárium pyšní, dokázalo si získat školy i širokou veřejnost a držet vysokou kvalitu vybavení, expozic i programu,“ uvedla Hana Staňková, děkanka Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

Už 45 let se v ostravském planetáriu setkávají generace dětí, žáků, studentů, rodin i milovníků astronomie, aby společně objevovali tajemství vesmíru, učili se chápat zákonitosti přírody a užasli nad krásou hvězdné oblohy. Planetárium má sférické kino, přednáškový sál a více než 40 interaktivních exponátů, které přibližují děje ve vesmíru, na Zemi i pod povrchem Země. Hvězdárna má dvě observatoře – Stelární observatoř a Sluneční observatoř. Od loňského roku má planetárium největší dalekohled v ČR, který je určen k vizuálnímu astronomickému pozorování pro veřejnost.

Živé centrum poznání

„Planetárium není jen budova se specifickou kopulí a projekční technikou. Je to živé centrum poznání, místo setkávání vědy a fantazie, vzdělávání a inspirace. To naše ostravské prošlo během své historie mnoha proměnami – od analogových přístrojů až po dnešní digitální technologie, od klasických pořadů s promítanými diapozitivy až po tzv. fulldome představení, která propojují astronomii s dalšími vědními obory,“ doplnil Martin Vilášek, vedoucí Planetária Ostrava.

První návrhy na zřízení planetária, resp. výzkumného ústavu pro důlní měřictví se objevily už v roce 1945, kdy byla Vysoká škola báňská přeložena z Příbrami do Ostravy. Návrh byl sice v roce 1960 schválen, ale reálnou podobu dostal až v letech 1972-73 a o dva roky později byl schválen investiční návrh na vybudování Astronomicko-geodetické a geofyzikální základny. Na vybudování se pak společně podílelo ředitelství Ostravsko-karvinských dolů, Obvodní národní výbor Ostrava-Poruba a Vysoká škola báňská, která od roku 1980 zajištuje provoz planetária. Vznikl tak ojedinělý projekt, který přetrval až do dneška, kdy vysoká škola spravuje planetárium.

Planetárium zahájilo provoz v říjnu roku 1980, tehdy jako Báňská měřická základna (BMZ) Vysoké školy báňské. Na začátku mělo planetárium jen projekční přístroj a stovku židlí. Ostatní prostory potřebné pro návštěvy škol a veřejnosti bylo nutné ještě dokončit a vybavit potřebným zařízením a technikou. Od roku 1986 byl kromě pravidelného provozu pro školní exkurze zahájen také provoz pro širokou veřejnost.

Největší změnou planetárium prošlo v letech 2012-2014 při kompletní rekonstrukci. Kromě modernizace budovy byl nainstalován i zcela nový hybridní systém planetária, který umožnil návštěvníkům zažít jak tmavou hvězdnou oblohu, tak i lety vesmírem ve formátu fulldome (tedy celooblohová projekce) a v doprovodu prostorového zvuku. Planetárium Ostrava se tak zařadilo mezi nejmodernější evropská planetária, která svým návštěvníkům nabízejí pohlcující obrazový i zvukový zážitek a přístupnou formou nejnovější informace ze světa vědy.

Návštěvní rekordy

V planetáriu probíhaly v průběhu 80. a 90. let 20. století pravidelné semináře a přednášky. Zaměstnanci vytvářeli vlastní pořady pro školy a veřejnost za použití diaprojektorů a magnetofonového záznamu hudby a mluveného slova. Velký zájem byl také o pozorování na hvězdárně, která byla vybavena dalekohledem typu Coudé s průměrem objektivu 15 cm a ohniskovou vzdáleností 225 cm.

V roce 1994 pozorovaly stovky návštěvníků srážku komety s planetou Jupiter, o tři roky později byla hvězdárna zahlcena návštěvníky při sledování velmi jasné komety Hale-Bopp. Velkou pozornost mělo také (v Ostravě téměř) úplné zatmění Slunce v srpnu 1999. V roce 2003 začal svou činnost zcela nový Astronomický kurz, který si získal mezi veřejností velkou oblibu a pokračuje i v současnosti. Rok 2010 byl významným mezníkem, protože zde byla poprvé v České republice použita stereoskopická projekce v planetáriu. Pořad Virtuální vesmír: Start zaznamenal obrovský zájem a byl více než 9 měsíců vyprodaný.

Hudba pod hvězdami

Planetárium Ostrava je vzdělávací institucí pro všechny typy škol: od mateřských až po vysoké školy. Žákům a studentům předává informace o Zemi a vesmíru populárně-naučnou formou podle vzdělávacích plánů a nabyté vědomosti si mohou ověřit při vyplnění pracovních listů a prohlídce interaktivních expozic. Nedílnou součástí programové nabídky pro veřejnost jsou v současnosti nejen přednášky, semináře a astronomické filmy, ale i hudební pořady a živé koncerty pod hvězdnou oblohou ve Sférickém kině. Velký zájem si získala například Hudba pod hvězdami – pořad, který planetárium vytváří vlastními silami a v němž návštěvníci cestují vesmírem v doprovodu skladeb známých světových interpretů. V roce 2024 získalo Planetárium Ostrava díky dotaci statutárního města Ostrava také největší dalekohled v ČR sloužící veřejnosti. Je vybaven zrcadlem o průměru 0,61 m s ohniskovou vzdáleností téměř 4 m.

Nocující návštěvníci

Příští rok na jaře planetárium dokončí dětské hřiště, bezpečné a zábavné místo, kde se mohou nejmladší návštěvníci vyřádit při čekání na své představení nebo odjezd autobusu. Jedinečným zážitkem se od roku 2026 stane také venkovní prostor pro přespání v tzv. Měsíční kolonii.Po letním večerním pozorování, kdy se končí pozdě v noci, budou moci návštěvníci zůstat přes noc v jednoduchém, ale pohodlném stanovém prostoru přímo v areálu hvězdárny. Měsíční kolonie umožní plně si užít noční atmosféru, klid přírody a pokračovat v objevování vesmíru i v ranních hodinách – například při pozorování východu Slunce.

Planetárium chce vybudovat také menší moderní pozorovatelnu před budovou planetária, která bude sloužit především pro praktickou astronomii. Bude přístupná široké veřejnosti a umožní pravidelná pozorování Slunce, Měsíce, planet i hlubokého vesmíru. Tato nová observatoř rozšíří stávající kapacity a přinese prostor pro specializované akce, menší pozorovací skupiny a vzdělávací programy pod širým nebem. Dalším významným mezníkem by se měl stát upgrade digitálního systému planetária.

Více o planetáriu: planetko.cz