Od hrádku k sekvoji aneb Poruba, jak ji (ne)známe

Poruba není jen strohá monumentálnost. Kdo se dívá pozorně, objeví mezi sgrafity, sochami a zapomenutými dvorky překvapivě pestrý svět příběhů, legend i drobných detailů, které dělají z této čtvrti fascinující kroniku druhé poloviny 20. století.

Třeba takové Nábřeží. Název evokuje řeku nebo alespoň vodní hladinu – tu zde ale nehledejte. Místo ní se otevírá výhled do staré Poruby se zámkem a kostelem. Stačí zvednout hlavu a nad vchody novějších domů si všimnete domovních znamení – každý dům má jiné. Orel, hrozen, květiny… Měly sloužit k jednoduché orientaci – „bydlím u hroznu“ – ale systém se nikdy pořádně neuchytil.

O kus dál stojí majestátní porubský oblouk, dnes už symbol celé čtvrti. Během jeho rekonstrukce bylo restaurováno 114 sgrafit, ale jedno místo zůstalo prázdné – tam, kde byl původně malý erb. Ten se nepodařilo obnovit, a tak jej nahradily tři vykřičníky. – najdete je? Hledejte nad vjezdem směrem na ulici Porubskou. Tip – nehledejte ve velkém, buďte skromní.

Poruba je také domovem údajně prvního panelového domu v Československu, přezdívaného Dům železničářů, přezdívku získal proto, že se do něj v 50. letech stěhovali hlavně zaměstnanci čs. drah se svými rodinami. Při průchodu si můžete všimnout krásných stropních rozet ale třeba i bývalé kašničky, která byla v minulosti funkční.

První stavby kopírovaly sovětské vzory, včetně malých čtvercových oken. Ale mrazivé klimatické podmínky se již nepřenesly – a tak když v roce 1957 navštívil Porubu Nikita Chruščov, projevil nad malými okny nelibost. Od té chvíle se stavělo „československy“ – s velkými, praktickými okny. Na ulici Gustava Klimenta je tak na jedné straně ve Dvouletkách vidět původní okna a na ulici Urxova již nová.

Porubské sochy často hledí dolů – původně měly totiž zdobit průčelí hotelu Imperial. Můžete si toho všimnout třeba u sochy Vinobraní u Věžiček. Když potom Věžičky obejdete, narazíte na krásnou lékárnu s původním interiérem, která slouží obyvatelům Poruby už od počátku výstavby. Zajděte i do dvora, kde vás potěší další sgrafita, tentokrát na balkonech.

Na Alšově náměstí se podívejte vzhůru, zahlédnete široké terasy na střechách – podle některých legend na nich během komunistických průvodů stáli odstřelovači, připravení zasáhnout proti případným odpůrcům režimu.

Na náměstí J. Nerudy možná Poruba nejvíc překvapí. Najdete tu Metasekvoji čínskou, památný strom, jehož původ sahá do jihovýchodní Asie. Tato exotická dřevina má již přes 50 let. A kousek od ní malý hrádek – betonová dětská stavbička, kterou před více než 70 lety postavili dva horníci z radosti. V minulosti zde těchto hrádků bylo více, dnes je již jedinečný, stejně jako je jedinečná celá Poruba!

Chcete slyšet více, projděte se Porubou se průvodce, prohlídku si můžete objednat zde.