Pro ty, co neradi čitaju dluhe teksty:
Mluvime kratce, bo neni čas.
Pro ty, co umja čitať:
Kdysyk davno přytahnul na naše uzemi prafoter Čech. Měl sebu celu partyju a časem zystil, že je třa se rozděliť, aby mohli tu fajnu zem celu pěkně zabrať a osydliť. Tuž se pozval stařešiny, na každeho se přysně zatvařyl, namaloval na zem kuskem klacka jakusyk elipsu a
pravil:
"Syncy, je třeba opanovať celu zem, bo musyme ekspandovať. Tuž ty, co furt vařyš ty zelene šiški, ty pujděš na jih a tam založiš město. A ty, co furt presuješ ty hrozny, ty se s partyju vratiš na vychod a tam se kajsyk osydlitě. A esli se to konečně budě dat pit, tuž mi každy rok pošleš jakisyk ten desatek"
Jak tak mluvil, robil přy tym na te elipse tečki a pokračoval:
"Fčil ty! Ty s tu svoju partyju, jak furt sebu tahatě to zhnile ovoce, vy pujdete tu", zapichnul klacek a pod nos sy enem pravil: "To by mělo byť dost daleko, abych ten smrad už necytil. Ja, a vem se sebu teho, co ma nejvěči radosť ze syra kery smrdi tajak kozy dupa", a ramenem ukazal na chlopa vzadu.
Potem se otočil na staršiho bělovlaseho chlopa, kery robil lečitela a
šamana: "Dobre dobre, tebe teda pošlu na zapad, tajak sy chtěl, jak sy tam ve snach viděl ty teple lečive prameně. Ale postaviš mi tam chalupu, ať mam kaj spočivať na stare kolena", pravil vyhružně a pod nos se zas zamumlal: "Bo inač něbudu prameně, ale plameně."
Potem chvilu čučel na bratra Ostreho, kery celu dobu dlubal do jakehosyk kusku dřeva, či kameňa, či kereho šlaka. Podival se na ňho mile tajak pitbul na mimino a pravil:
"Na tebe zbylo tuto místo," a zrobil v elipse ďuru severovychodnim směrem. "Tuž se tam pěkně usaďtě a chraň buch, esli se nevysmoliš na tu hlupotu, že kameň hořy, jasne?!"
Za jakusyk dobu se všecy rozjeli nařyzenym směrem. Bratr Ostry se vydal společně s ovocnu partyju, keřy se celu dobu dohadovali, esli su lepši skvašene švestki nebo hrozno. Hroznařy se švestkačum vysmivali, že ten jejich patok se neda pit, ale ta jejich hroznova šťava, jak se pořadně skvasy a procedi, je celkem fajna. Jak už se hadali paru dni, bratr Ostry, kery skušal furt cestu zapalovať ruzne věcy, pravil ať ten švestkovy patok skusa prohřať a potem se uvidi.
Po cestě se odpojili hroznařy a potem aji švestkači a naš cestovatěl doputoval až za velke lesy, kaj narazyl na kmeň, kery vypadal už na první pohled inač, než oni. Hadry měli inši a mluvili jaksyk měkčejšim jazykem. A chlopi tam furt skakali přes ohně, po stromach lezli dřevokocuřy a robki furt nabizaly jakisyk bily patok, keremu pravili žinčica a take bile lepive kuski, kerym zas pravili bryndza. A slovo dalo slovo a paru jejich robek potem s nimi putovalo dal na sever. A semtam se k nim kdosyk přydal, až nakoněc dorazyli tam, kaj mistnim už skoro vubec něrozuměli, enem trochu a ti se svoje uzemi branili. Tuž dobře, pravil bratr Ostry a vratil se trochu niž na jih (tuž jasne, že s nim šlo aji paru polskich robek).
A potem se vybral take fajne misto na soutoku, kaj zarazyl klacek do země a pravil: "Tu je zem zaslibena a hlavně naša! Tuž se chlopi snažtě, ať je nas vic, aby cyzy chachařy měli smulu" a přytym obhlidnul cely ten miks slovanskich robek, co kolem staly. Šak všecy už aji tak byli tak pěkně promichani, fajně se rozuměli a aji tu řeč se mezy sebu uspusobili.
A bratr Ostry zbytek svojiho života hledal hořycy kameň.
Co myslitě, našel?
Autor: Ostravak Ostravski
Jurečkova 1935/12
702 00 Moravská Ostrava a Přívoz
Prokešovo náměstí 1803/8
Moravská Ostrava a Přívoz
Nádražní 164/215
702 00 Moravská Ostrava a Přívoz
Peterkova 1152/14
721 00 Ostrava Svinov
Horní 1664/63a
70030 Ostrava - Jih