U německého domu

Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě... IV.

Dneskaj jsem se vydal na Nádražní třídu, když jsem tu chodil jak děcko, tak tu byl docela klid. Pak ale zbudovali nádraží co stojí hned za mnou, spustila se místní dráha, začala jezdit tramway a bylo po klidu. Dluho se zvykalo na ty novoty, nikdo tím ďábelským vozem nechtěl jezdit, taky k čemu však fiakry dobře fungovaly. Taky kolik hluku a všeho to přineslo. Furt nějaký hvizdot, topilo se uhelným prachem tak tu byl samý černý smrdutý kouř, že lidi ani okna otevřít nemohli. Pak to napojili na elektrárnu, tak to bylo lepší. Ale ještě pár roků zpátky tu funěly parní nákladní lokomotivy. 

Už jsem vás vzal minule k tomu našemu slavnému národnímu domu, ale nemluvil jsem, co on tu způsobil za stavební šrumec. Němci to totiž tenkrát nevydrželi, že by Češi měli v jejich německé Ostravě mít svůj vlastní dům. I tak se rozhodli, že si postaví svůj vlastní, ten co ho tu vidíte z těch režných červených cihel.

Aj fajnové dámy v dluhých sukních tu prý pomáhaly, aby to stihli otevřít dříve než my – ale nestihli. Možná kdyby jim stačil taky obyčejný fajny barak jak máme my, ale oni musí mít také baračisko s věžičkama. Však to bylo vtipů v novinách aj mezi ludmi, že na co to má také rohy, že aby Němci mohli do všeho trkat! No ja, Trucburg, jinak tomu nikdo neřekne! Ale pěkná stavba to je, to zas jo, snad tu vydrží aj pro další generace.

Stavěl jim to Felix Neumann. Když hodíte šutrem v Ostravě, to je skoro jisté, že trefíte nějaký barak pod kterým je podepsaný. Jeden fajnější jak druhý. Vyprávěli mi, že když to tu stavěli, tak se kus omítky i s lešením utrhl a zranilo to několik dělníků.

Půjdu se teď podívat k Schillerovu parku u Beckeho vily, co je hned vedle. Tu tež stavěl Felix Neumann, fasáda je taková fajná ze žlutých a šedých cihel. Starý Becke byl kameník a původně bydlel v tom malém domku za vilou.  Kupodivu ten domeček zatím nikdo nezbural, ale je tu taký přikrčený mezi těma výstavníma barákama. 

Becke tady nechal plno památek ve městě, ale tež to neměl jednoduché, všeci mu spílali, že by si snad měl českou mluvnici pořídit, aby se naučil psát česky, bo ty hrubky co byly vidět na kdejakých náhrobcích, to byla ostuda.

Po jeho smrti pak v té vile bydlel v prvním patře Adolf Lüftschutz se svou ženou Bedřiškou a dvěma syny. Lüftschutz, co mu snad už nikdo neřekne jinak než Rix, jako první v Ostravě otevřel opravdový obchodní dům, na třídě 28. října. Kdo nebyl u Rixe jak by nebyl. Krásný moderní,  a tež je pod tím podepsaný ten Neumann. No můj tata má doma zlaté hodinky, tehdy při slavnostním otevření je dostal každý dvacátý zákazník – tož tak to je jasné, že tam bylo plno!

V přízemí pak dlouhé roky bydlel i architekt František Grossmann, co si postavil před pár lety tu nádhernou výstavní vilu a loni měl svatbu. Tomu se daří na co sáhne, ten si ve své vile bude určitě hezky žít dluhý a fajný život.

Nu a za tím původním malým Beckeho stavením už je vidět další vila – teda dneska už banka – ale to zas příště, ať vám nevymluvím díru do hlavy!